Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Noc versus den

17. 05. 2009
2
8
1296

 Z modrounkého nebe,

padá bílý sníh.

Slyším zpívat tebe

a tvůj zvučný smích.

 

Nebe modré, bílé mraky,

přikrývají tiše.

Dítě moje spinkej taky,

ve snů plné říše.

 

Pozorujíc oblohu,

jak měsíc na ní pluje.

Bdít za chvíli nemohu,

krásný sen už tu je.

 

Do snu mého živého,

paprsky slunce svítí.

Do spánku vetchého,

se vkrádá vůně kvítí.

 

Sladká vůně,

opředená rosou.

Modrounká tůně

a tráva posetá kosou.

 

Tak krásný sen,

se mi nikdy nezdál.

Už se probouzí den,

dobrou, říkám hvězdám.

 

Otvírám oči,

sen se mi ztrácí.

Noc právě končí,

jen zpívají ptáci.


8 názorů

Děkuju...Snad máš pravdu :-)

na tvůj věk je to dobré a bude to lepší :)

Bíša
18. 05. 2009
Dát tip
Milé prosté verše...

Víc než díky :-) Snad se to vážně probudí :-)

Eldest
17. 05. 2009
Dát tip
Na 13 je to velice dobré. Něco v tobě je, jenom to probudit :)

Děkuju ... Aspoň tohle zahřeje u srdíčka. :-)

Rajmund
17. 05. 2009
Dát tip
Náhodou, druhá sloka jest skvostná. Jakmile se ji snažím definovat, změním její smysl. Vždy jsem doufal, že teorie neurčitosti dobude v poezii metu nejvyšší.

Estetická nedoléhavost takovýchto textů v mých lebečních dutinách vyvolává nepatřičná hromburácení. (Mezi námi - osobně jsem si absolutně jist, že ve třinácti letech se již lze vyvarovat rýmů na úrovni druhé bé). Manuál k takovémuto způsobu uměleckého vyjádření se mi zatím do rukou nedostal, obzory komické poezie pro mne zůstávají i nadále skryty neprostupnou clonou. Neboli naprostá absence jakýchkoliv uměleckých náznaků v dílech (kupříkladu v tomto) mne ještě dokáže nepochopitelně zmást. Ale já si zvyknu, budu mít jistě dost příležitostí.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru